Když se řekne finanční rezerva, mnoho lidí si představí desítky tisíc korun na spořicím účtu. A právě to často odrazuje od toho vůbec začít rezervu budovat. Ve skutečnosti nevzniká rodinný fond pro horší časy jedním velkým vkladem. Většinou roste pomalu a často ho dokážou vytvořit i domácnosti, které mají pocit, že už teď počítají každou korunu.
Proč většina lidí nikdy nezačne tvořit rezervu
Možná to znáte. Říkáte si, že začnete spořit, až dostanete přidáno. Až splatíte starý závazek. Až děti trochu povyrostou. Až dokončíte rekonstrukci… Jenže ono to „až“ má zvláštní vlastnost. Neustále se posouvá.
Zajímavé je, že vyšší příjem sám o sobě často nic neřeší. Když člověk začne vydělávat víc, obvykle si rychle zvykne i na vyšší výdaje. Lepší telefon, dražší dovolená, častější návštěvy restaurací, kvalitnější či chutnější potraviny… Rozpočet se roztáhne podobně jako guma. Úspory přitom zůstávají stejné.
První krok proto není čekat na lepší období. Mnohem důležitější je přijmout skutečnost, že rezerva se buduje i v období, kdy to není úplně pohodlné. Paradoxně tehdy vznikají návyky, které fungují i později.
Najděte peníze, které vám každý měsíc utíkají mezi prsty
Většina rodin dobře ví, kolik platí za nájem nebo hypotéku. Méně lidí ale dokáže přesně říct, kolik utratí za drobnosti, které se během měsíce nasčítají do překvapivých částek.
Někdy nejde o žádné velké utrácení, jako o několik nenápadných výdajů, které se opakují každý týden. Člověk je téměř nevnímá, protože jednotlivě nevypadají nijak dramaticky.
Nejčastější nenápadní požírači rozpočtu jsou:
- nevyužívaná předplatná,
- dovozy jídla,
- impulzivní online nákupy,
- drobné platby kartou,
- zbytečné služby a poplatky.
Zkuste si jeden měsíc zapisovat úplně všechno. Opravdu všechno. Kávu na cestě do práce, svačinu na benzince i nákup věcí ve slevě, které jste původně vůbec nepotřebovali. Mnoho lidí překvapí, kolik peněz objeví právě v této kategorii.
Nejde ale o to přestat žít nebo si odpírat každou radost. Cílem je zjistit, kde se skrývá prostor pro vytvoření první rezervy bez dramatických zásahů do běžného života.
Fond pro „strýčka Příhodu“ se netvoří z toho, co zbyde
Jedna z nejčastějších finančních strategií zní: „Na konci měsíce odložím to, co mi zůstane.“ Problém je, že většině lidí nezůstane téměř nic.
Mnohem lépe funguje opačný postup. Jakmile přijde výplata, malá část peněz se automaticky přesune stranou. Teprve zbytek tvoří rozpočet na daný měsíc. Částka nemusí být vysoká. Důležitější je pravidelnost.
Částky, se kterými má smysl začít:
- 20 Kč denně,
- 50 Kč denně,
- 500 Kč měsíčně,
- 2 % z každého příjmu.
Na první pohled to možná nevypadá jako mnoho. Jenže právě malé částky bývají psychologicky nejsnazší na dodržování. A to je důležitější než velkolepé plány, které skončí po dvou měsících.
Některé rodiny si vytvářejí zvláštní účet určený pouze pro rezervu, jiným vyhovuje obálková metoda nebo samostatná spořicí aplikace. Konkrétní nástroj přitom není až tak podstatný. Rozhodující je, aby peníze nebyly příliš snadno dostupné pro běžné utrácení.
Sepište si vlastní seznam finančních katastrof
Když se rozbije pračka, většina lidí to označí za nečekaný výdaj. Jenže pokud je pračka stará deset let, není její porucha vlastně nijak překvapivá. Podobné je to s autem, kotlem nebo některými zdravotními výdaji.
Místo neurčitého spoření „na horší časy“ si zkuste sepsat konkrétní situace, které mohou vaši domácnost potkat. Najednou získáte mnohem jasnější představu o tom, kolik peněz byste měli mít k dispozici.
Mnoha domácnostem stačí pro první fázi rezerva kolem 10 000 až 20 000 korun. Nevyřeší všechny životní komplikace, ale dokáže pokrýt velkou část běžných problémů, které přicházejí bez varování.
Jakmile dosáhnete první mety, můžete cíl postupně navyšovat. Důležité je nesnažit se přeskočit několik stupňů najednou.
Co dělat, když problém přijde dřív než vytvořená rezerva
Život se bohužel neptá, zda máte finanční plán připravený. Auto i lednička se může porouchat týden poté, co jste se rozhodli začít spořit.
V takové chvíli je důležité zachovat chladnou hlavu. Nejvíce chyb vzniká ve stresu. Člověk řeší problém okamžitě a přestane zvažovat možnosti. Přitom několik minut navíc problém nezhorší, ale může znamenat výrazný rozdíl v celkových nákladech.
Nejprve si položte jednoduchou otázku: Je tento výdaj skutečně neodkladný? Některé věci lze odsunout o měsíc nebo dva, jiné nikoliv. Pokud jde o skutečně nutnou situaci a domácnost nemá vytvořenou rezervu ani jiný zdroj financí, může být jedním z řešení také půjčka online.
Prvních pár tisíc korun změní víc, než si myslíte
Lidé si často myslí, že finanční jistota začíná až někde u statisícových úspor. Ve skutečnosti bývá největší rozdíl mezi nulou a prvními několika tisíci korunami na účtu.
Najednou víte, že rozbitá mikrovlnka nebo nečekaný účet za zubaře neznamenají katastrofu. Není potřeba okamžitě shánět peníze nebo přemýšlet, kterou platbu odložit.
Co lidé nejčastěji pociťují po vytvoření první rezervy:
- menší stres,
- méně sporů kvůli penězům,
- větší jistotu při nečekaných výdajích,
- lepší schopnost plánovat.
Možná právě proto není největším přínosem rezervy samotná částka. Mnohem důležitější bývá pocit kontroly. Víte, že vás každá drobná komplikace nevyvede z rovnováhy.
A pokud vás mimořádný výdaj zastihne ještě před vytvořením vlastního finančního polštáře, mohou posloužit i dostupná řešení, například na stránce https://razdvapujcka.cz/pujcky/pujcka-ihned. Dlouhodobým cílem by však vždy mělo být vybudování vlastní rezervy.
